AbstractsBiology & Animal Science

Onemocnění z potravin (alimentární onemocnění) vyvolaná bakteriemi jsou stále aktuálním tématem v celosvětovém měřítku. Abychom zajistili výrobu zdravotně nezávadných potravin, je potřeba nových poznatků o virulenci patogenů, které by doplnily již známé skutečnosti o jejich růstu a přeživání v potravinách. Také potřebujeme vyvíjet rychlé a citlivé metody na detekci těchto patogenů. Dizertační práce popisuje metodu na detekci S. aureus v potravinách, která je založená na PCR v reálném čase ve spojení s namnožením v selektivním médium. Dále pojednává o vlivu environmentálních faktorů na růst S. aureus a tvorbu enterotoxinů v mléce a sýrech. Vyvinuli jsme rychlou a citlivou metodu na detekci S. aureus v potravinách s použitím selektivního namnožení a PCR v reálném čase. Nově vyvinutá metoda umožnila detekci S. aureus na druhý den od přijetí vzorku. Tato metoda může být použita jako rychlejší, citlivějsí a vysoce specifická alternativní metoda ke konvenční mikrobiologické metodě. Zkoumali jsme vliv tří různých teplot, 8°C, 12°C a 20°C na růst S. aureus a tvorbu enterotoxinu D v pasterizovaném mléce a na růst, expresi genu sed a tvorbu enterotoxinu D v tekutém médiu s extraktem z mozku a srdce (BHI). Experimenty byly prováděny v malých skleněných fermentorech po 6 dní. Genová exprese byla sledována pomocí qRT-PCR a tvorba enterotoxinu D byla měřena pomocí imunologické metody ELISA. Růstová křivka v BHI měla stejný průběh při 20°C a 12°C, ale v při 12°C začal růst se spožděním. Při 8°C nebyl pozorován žádný růst. Růst S. aureus v mléce byl ve srovnání s BHI menší. sed mRNA byla detekována při 20°C po 4 hodinách a při 12°C po 7 hodinách a produkce enterotoxinu se objevila v exponenciální fázi růstu. V mléce se produkce SED při 20°C a při 12°C objevila dříve, ale celkové množství vyprodukovaného SED bylo nižší než v BHI. Při 8°C nebyla pozorována žádná produkce SED stejně jako v BHI. Dále byl zkoumán společný vliv nízké teploty 12°C a přítomnosti kompetitivní doprovodné mikroflóry pocházející ze surového mléka na růst S. aureus a produkci enterotoxinu v pasterizovaném mléce. Byl pozorován inhibiční účinek na růst a produkci enterotoxinů a vliv kompetice byl výraznější než vliv nízké teploty. Produkce enterotoxinu byla nízká a odpovídala růstu. Snížením množství doprovodné mikroflóry a zvýšením inokula došlo pouze k nepatrnému zvýšení produkce enterotoxinu. V další fázi byly dva různé typy sýrů zaočkovány S. aureus za účelem simulace sekundární kontaminace při výrobě sýrů. Vzorky byly odebírány v průběhu 4 týdnů. Kritické faktory jako jsou kompetitivní mikrofóra nebo pH, které jsou zodpovědné za regulaci virulence S. aureus byly sledovány. Snažili jsem se rozlišit situace při kterých: (i) není pozorován růst, ale objevuje se produkce enterotoxinu a (ii) dochází k růstu ale bez produkce enterotoxinu.; Foodborne diseases caused by bacteria are an actual issue worldwide. To produce food, which is safe for human consumption, data about food-borne pathogen virulence is required to complement the already existing knowledge about…